Co by mělo mít dítě s sebou

    Dítě by nemělo mít ničeho hodně ani málo. Všechy věci by mu měly postačit do konce tábora. Pokud se stane, že si ratolest zašpiní své věci dříve, postaráme se o to, aby si potřebné věci přepralo a dalo usušit.

    Uvažujte i tak, že dítě spí ve stanech pro dvě osoby. V každém stanu jsou dvě postele a společný stolek. Kufry a boty se většinou dávají pod postel na pevnou podlahu. Prostor pod postelí je vysoký asi 40cm. Proto zvažujte, do čeho věci dítěti uložíte. Ideální jsou běžné cestovní kufry. Převozní tašky na kolečkách už působí problémy. Natož když má dítě dva kufry a pytel bot. Zavazadla i věci musí být v takové míře, aby nekomplikovaly život vašemu dítěti ani nám.

    Pozor na cennosti. Určitě dětem nedávajte žádné šperky, drahé hodinky, činský modrý porcelán nebo drahé hračky. Je škoda, když se to případně ztratí a také to v některých dětech může vzbuzovat lítost, pokud takovéto věci nemají.

    Mobilní telefony na tábor nepatří. Mj. máme problém s elektrikou a tedy i s nabíjením telefonů. Nabité telefony potřebují mít především dospělí, aby je mohli používat v akutních případech.

    Na táboře hrozí, že dítě upadne, rotrhne si kalhoty, tričko, sandále. Proto doporučejeme dětem dávat starší věci, u kterých nebude vadit jejich poškození.

 

Obecná pravidla pro vybavení dětí na tábor

    Nechte děti balit samostatně. Dohlédněte na ně, pomozte jim přiměřeně jejich věku a schopnostem, ale nechte je, ať si sami uvědomí, co vlastně potřebují, proč si to berou, a zařiďte, ať jim vše projde rukama a vědí, kam si to ukládají. Když sbalíte dětem vy, stane se velmi pravděpodobně to, že spoustu věcí vůbec nepoužijí, protože nebudou vědět (nebo zapomenou), že je mají, případně kde jsou. Když si vedoucí všimne, že dítě chodí od začátku tábora v jedněch ponožkách a pomůže mu objevit skrytá tajemství jeho zavazadla, pak zas dítě, které si samo nezabalilo, spoustu věcí nepřiveze, neboť vlastně neví, co vše s sebou mělo a své věci si nepozná.

    Optimální množství věcí ve vybavení je vždy velkým úskalím, neboť jde o to vyvážit zkušenosti a potřeby dětí, rodičů i vedoucích. Na táborech lze narazit na děti vybavené nedostatečně, což naštěstí nebývá nejčastější jev, ale stejně tak i na děti, které s sebou mají horu zbytečností, a to jak ve smyslu věcí naprosto nepotřebných, tak i přebytečného množství věcí praktických. Proto je dobré u každé věci zvážit její opodstatnění a posoudit, zda je opravdu nutné či alespoň dobré si ji vzít. Argument, že by se třeba mohla na něco hodit není dobrým vodítkem.

    Množství peněz je další věcí, na kterou se často naráží a proto je dobré ho předem konzultovat s vedoucími. Pokud s tímto nastanou problémy, pak je to především s přílišným množstvím peněz. (Lze narazit i na děti, kteří mají s sebou větší kapesné, než dospělý vedoucí.) Proto je dobré si uvědomit, proč na tábor dítě posíláte. Jistě dospějete k závěru, že to není kvůli nakupování. I samostatné hospodaření s penězi je totiž pro děti podstatná součást výchovy a značně se promítá i do vztahů, nejen na táboře.

    Cenné a nebezpečné věci se mohou stát v případě neuváženosti stejným problémem, jako přílišné množství peněz. Proto je i zde na místě konzultace s vedoucími. I když je dnes už běžné, že děti každodenně používají mnoho elektroniky a jiných drahých věcí, bývá lépe, když si od nich na chvíli odpočinou. Vězte, že na táboře s opravdu dobrým programem po nich ani nevzdechnou. Pokud máte potřebu vybavit děti drahými věcmi, investujte spíše do jejich kvalitního vybavení. Speciální kapitolou jsou mobilní telefony. Lépe je důvěřovat vedoucímu, že o případných neodkladných záležitostech bude rodiče informovat.

    Jídlo a sladkosti bývají další ukázkou přílišné péče a obav rodičů. U většiny táborů se rodiče jistě nemusí bát, že by děti trpěly hladem. Proto i zásoby jídla jsou zbytečné. Jedná se tedy pouze o jídlo na cestu, či první den tábora. Přesto dost často, ne-li ve většině případů, vedoucí po několika dnech musí likvidovat množství jídla, které děti „po cestě“ nesnědly. A mnohdy ani není divu, že malé děcko nestačí spořádat k svačině dva řízky či půlku kuřete s pěti chleby. Nelze se ani divit, že se svačiny ani nedotklo a dalo raději přednost sušenkám a čokoládě. Proto i zde platí „všeho s mírou“. Mnohem důležitější než jídlo je vybavit dostatkem tekutin, pokud možno nepříliš sladkých.

 

  • spodní prádlo na 14 dnů
  • kapesníky
  • ručníky (alespoň dva)
  • věci do deště (pláštěnka)
  • věci do teplého počasí (kšiltovka, šátek, triko s kátkým rukávem, krátké kalhoty, sukně)
  • věci do chladného počasí (bunda, mikyna, tepláky, dlouhé kalhoty, triko s dlouhým rukávem)
  • věci na koupání (plavky, 2 ručníky)
  • gumáky
  • boty do lesa a na výšlap (prošláplé)
  • sandále
  • spacák
  • vložku do spacáku nebo deku
  • prostěradlo
  • zubní kartáček, zubní pastu, kelímek na vyplachování
  • mýdlo, šampón
  • toaletní papír
  • kapesní nožík (rybička, žádná dýka)
  • velká lžíce, malá lžička
  • láhev na pití
  • ešus nebo miska (na polévky, omáčky, knedlíky, těstoviny)
  • hrneček plechový nebo plastový (čaj, kakao, puding)
  • utěrku
  • propisku, obyčejnou tužku, sešit na psaní
  • dopisní papír, dopisní známky, korespondenční lístky
  • seznam adres, na které vám může napsat dopis
  • baterku (náhradní baterky)
  • potřebné léky (pokud je dítě pravidelně užívá)

Kontakt

Martin Hoško Karolíny Světlé 3017
Varnsdorf
407 47
+420 724 948 708 hoskom@seznam.cz
Stránky otevřeny 1. ledna 2010.